Třeba korejský Samsung. Tady se nabízí především "patentová válka" s Applem, která asi jen tak neskončí. Začalo to iPadem - odpovědí Samsungu byl Galaxy Tab, obzvlášť novější model 10.1, který je téměř k nerozeznání právě od iPadu. I právní zástupce Samsungu s tím měl problémy... (A já taky, když jsem to samé zkoušel v Polsku.)

Apple využil možnosti a podal žalobu za porušení průmyslového vzoru. To rozdělilo lidi na dvě skupiny - jedni říkali, že "kopírovat se nemá", druzí byli naštvaní, jak si vůbec může Apple něco takového dovolit.

Odvolávali se na "patent", kterému se začalo přezdívat černý obdélník. Když pominu fakt, že jde o kvádr, je v tom něco víc. Nejde jen o tvar, nýbrž o soubor několika prvků, které dohromady tvoří celek. Ti, co si stěžují, ale pláčou na špatném místě - měli by totiž řešit celý systém patentového práva. Apple toho jen využil a je to celkem pochopitelné. Aspoň pro některé.

Další oblíbený argument - "tablet nejde udělat jinak" - taky neobstojí. Na trhu je dost tabletů, které se nějak odlišují. Ať už jde o detaily nebo dokonce celý koncept. Pěkným příkladem je Motorola Xoom, která se iPadu taky podobala. V další verzi to vyřešili zkosením rohů, což zároveň funguje jako dobrý způsob odlišení.

A pak je tu kreativní přístup Sony s tabletem S2, který je úplně jiný. A žádném případě není méně zajímavý.

Jenomže v Samsungu nezůstali jen u tabletů. Nedávno uvedený telefon Galaxy Ace Plus se dost nápadně podobá staršímu iPhonu 3G (a 3GS). Přitom odlišit se není tak těžké - umí to například Sony Ericsson, jejichž telefony jsou prostě jiné, nebo třeba Nokia s Lumií 800.

Další novinkou je SwipeIt. Co to je? Vzpomeňte si na AirPlay od Applu. Máte? Tak to je ono. Byť nepochází přímo od Samsungu (Movl), nabízí jej pod svou značkou. (Více budeme vědět během CESu.) Že Samsung použil stejnou dětskou herečku do své reklamy, je už jen třešničkou na dortu.

Když už jsem naťukl AirPlay, musím zmínit i další "novou" věc, kterou se tentokrát pyšní Acer. Jde o AcerCloud a zřejmě už vám došlo, že půjde o obdobu iCloudu. Synchronizace fotek a dokumentů je hlavním pilířem. Nepřekvapí ani další podobnosti:

Když minulý rok Acer měnil logo, kdosi z představitelů společnosti řekl, že chtějí být jako Apple. Tehdy mi to připadalo směšné, ale nečekal jsem, že by to vzali až tak vážně.

Kopírujeme identitu

Všechno tohle mě přivedlo na myšlenku - kopíruje se totiž identita společnosti. Nejde ani tak o jednotlivé produkty, i když ty jsou důležitou součástí. Jedna společnost se chce podobat druhé, která je úspěšná.

Jako konkrétní příklad použiju zase Samsung. Rozhodně nejde o neúspěšnou firmu, ale podívejte se, co vyráběla před pěti lety (a jak byla tehdy úspěšná). Našli si cíl - být jako Apple. Začíná to balením, příslušenstvím, končí to telefony a tablety. To je (podle mě) hlavní příčina "patentové války". Applu prostě vadí, že se někdo snaží být stejný.

Není ovšem lepší, jít si vlastní cestou a odlišovat se od ostatních? Vždyť jedinečnost by měla být tím, co lidi přitáhne. V ideálním světě. Dnes se, podle všeho, lépe prodávají kopie...

Sedm let je dost dlouhá doba a divím se, že OKblog ještě funguje. Nicméně musím uznat, že poslední dva roky píšu opravdu málo. A to bych chtěl napravit.

Může za to Twitter

Když se před nějakou dobou říkalo, že Twitter a Facebook zabíjí blogy, nevěřil jsem tomu. Ale je to prostě fakt. Pokud se mi podaří zmáčknout myšlenku do 140 znaků, nemám potom moc důvodů psát tu "omáčku" kolem. A věřím, že v tom nejsem sám.

Uvažoval jsem (už několikrát), že blog zruším, ale byla by to škoda. Po tak dlouhé době mám k těm tisícům řádkům textů a kódu přece jenom nějaký vztah. Takže to ani tentokrát neudělám. Jste rádi?

Do nového roku si tedy dávám předsevzetí, že budu víc psát. Tentokrát už to musí vyjít.

Jistě, jeho myšlení bude firmě určitě chybět. Na druhou stranu má nástupce - nejen v současném CEO Timu Cookovi. Jsou tam i jiní, kteří sdílí stejnou vizi. proto si myslím, že ještě nějakou dobu tohle problém nebude. Je ale těžké takhle předpovídat. Snad se nemýlím.

Nemyslím si, že by teď najednou začal Apple upadat, dokonce o tom pochybuju. Předpokládám, že produktovou strategii mají naplánovanou na pár let dopředu. "Roadmap" je daná. Aspoň přibližně.

Bude iPad 3, na jaře třeba iPhone 5 (nebo 6?) a ukáže se, že s iPhonem 4S to byl celkem logický krok. A vůbec není špatný, tak jak si někteří myslí (že prý znamená začátek konce Applu - neznamená). Budou nové MacBooky Pro, Airy... Svět se točí dál.

(A teď mi promiňte ten možná trochu patetický tón.) Jedno je ale jisté - svět ztratil velkého člověka, vizionáře, který se nebál jít za svým cílem.

Jeho odpůrci většinou pro příznivce využívají označení ovce. A platí pro ně rovnice - "máš Apple - jsi ovce". Výjimky nejsou. Takové generalizace fakt nemám rád, ale v diskuzích je můžete vídat běžně. Vlastně ne běžně, spíš všude, kde se o Applu zmíní.

Abych ale byl objektivní, nějaké takové "ovce" určitě existují. Jenomže to v žádném případě nejsou všichni, jak se nám Apple haters snaží namluvit. Nejčastěji se takto vyjadřují androidisti a když se oklikou vrátím na začátek, jsou ovce i v jejich táboře? No jistě, že jsou. Jen si to nedokážou přiznat.

A jak se takové "android ovce" projevují? Papouškují názory ostatních (v tomto případě třeba serverů zaměřených na Android), milují Android a nenávidí Apple. Za každou cenu. Krásně je to vidět u probíhajícího sporu Apple vs. Samsung. Z diskuzí v podstatě vyplývají dvě věci:

• Když Apple žaluje Samsung, je špatný Apple.
• Když Samsung žaluje Apple, je špatný Apple.

V jejich očích je totiž Apple to největší zlo v celém Vesmíru. A Google (Samsung...) je naopak nejlepší, samozřejmě.

(A to nezmiňuji další názory typu "obdélník se nedá patentovat", "soudce je debil", "patenty jsou k ničemu" apod.)

Na značce záleží

Další věc, která se "Apple ovcím" vyčítá, je "slepá" důvěra v produkty. Teď když se objevil v předprodeji iPhone 5, o kterém se téměř nic neví, někteří už projevili zájem: "Je to Apple, tak to musím mít!"

Na druhé straně barikády se ozývají jiné hlasy: "To nechci, protože to je Apple!", někdy ještě s dodatkem, že si radši koupí telefon s Androidem, "protože je to Android a ten je nejlepší". Nepřipadá vám to podobné? Nebo dokonce stejné?

Až zase budete číst něco o "Apple ovcích", vzpomeňte si na tento článek. Ovce jsou totiž vždycky na obou stranách.

V Nokii si uvědomili, že takhle to dál nejde. Pořád odkládat uvedení telefonů a pracovat na dvou operačních systémech zároveň se moc dobře nedá. Odteď bude hlavním systémem Windows Phone. Symbian bude odsunut do pozadí (ten systém prostě na chytré telefony nepatří) a MeeGo možná přijde ještě tento rok (nejspíš N9).

Tomu předcházel interní dopis šéfa Stephena Elopa (který přišel z Microsoftu). Překlad je MobilManii.

"První iPhone se začal prodávat v roce 2007, a my stále nemáme srovnatelný produkt."

— Stephen Elop, šéf Nokie

Myslím, že to vystihl přesně. Nokia za posledních několik let nebyla schopná přijít s něčím zajímavým - a už vůbec ne revolučním. Třeba N8 mohl trochu rozvířit vody, kdyby přišel před dvěma lety (a ne před půl rokem).

Někteří si přáli partnerství s Googlem (a tedy Androidem), nicméně to se mi nezdálo moc pravděpodobné. Vypadá to, že v Nokii se rozhodli nejlíp, jak to v dané situaci šlo. A budou z toho těžit obě strany. Microsoft prodá víc Windows Phone, které zrovna moc na odbyt nejdou. Nokia je pořád velmi silný výrobce. Ovi Store se připojí do Marketplace a vznikne tak celkem solidní obchod s aplikacemi.

O Windows Phone 7 jsem sice už psal, ale zmíním to znovu. Je to sice velmi uzavřený systém - dokonce víc než iOS od Applu, ale není špatný. Nokia s Microsoftem mají takhle větší šanci něco dokázat společně. Třeba to bude časem znamenat návrat Nokie mezi manažerské telefony, kam se teď pomalu dostává Blackberry.

Je to tedy začátek nové Nokie? Nebo začátek jejího konce? To se uvidí až časem. Je taky možné, že Microsoft jednou Nokii koupí...

A nejvtipnější je sledovat diskuze, ve kterých zarytí fanoušci Nokie toto rozhodnutí odsuzují. Předpovídají konec a další telefon si už od ní nekoupí. Inu, opravdu fanoušci.

SSD je relativně nová technologie a situace kolem ní se rychle mění. Je proto možné, že pár dní nebo týdnů už článek nebude aktuální. A nebudu zabíhat do zbytečných technických podrobností, ty si můžete zjistit jinde.

Před výměnou jsem se dlouho rozhodoval, přečetl jsem několik článků, pročetl desítky vláken na různých fórech. I když se informace dost lišily, snažil jsem se z nich vybrat to nejdůležitější a nejužitečnější.

Co je SSD?

SSD je zkratka pro solid-state drive. Jde v podstatě o disk, který se skládá z několika flash modulů (nejčastěji typu NAND). To samé najdeme třeba ve "flashkách". Aby to bylo co nejjednodušší, používají běžná rozhraní - v dnešní době nejčastěji SATA.

Oproti běžným pevným diskům (HDD) mají samozřejmě několik nesporných výhod:

• jsou rychlejší,
• odolnější,
• lehčí,
• mají nižší spotřebu.

Rychlosti SSD se běžně pohybují nad 200 MB/s při čtení i zápisu. To je několikanásobně víc než u HDD. Díky tomu, že nemají žádné pohyblivé části, vydrží toho mnohem víc a nějaký nečekaný pohyb je nerozhodí.

Nevýhodou pak může být omezená životnost - uvádí se asi 100 tisíc zápisů do jedné buňky. Proto je vhodné minimalizovat zápis na SSD, o tom ale až dále.

Výběr SSD

Na našem trhu jsou nejrozšířenější tyto tři značky - Intel, Kingston a OCZ. Každý výrobce nabízí několik modelů, nicméně reálně nám do srovnání vyjdou zase tři. Cenu neuvádím, ta se odvíjí podle zvolené kapacity.

Z tohoto rychlého srovnání vychází nejlépe OCZ Vertex 2. Intel má horší rychlost zápisu (s minimální spotřebou) a Kingston zase vysokou spotřebu. (Intel i OCZ připravují novou generaci SSD, tak se možná vyplatí ještě počkat.)

Nicméně tyto parametry nejsou jediné, podle čeho se dá vybírat. Důležitý je taky řadič. Ten se stará čtení a zápis (umí jej rozložit podle opotřebení buněk). A taky o mazání nepotřebných dat (TRIM, garbage collector).

TRIM je příkaz, který má za úkol informovat disk o datech, která můžou být smazána. Pokud totiž něco smažeme, dané místo (sektor, buňka) se jen označí nulou, přičemž data zůstanou zachována. (Díky tomu je lze potom obnovit.) U SSD pak při zápisu může vzniknout situace, že se musí stávající data přemazat a to znamená zpomalení (někdy až na úroveň HDD). Proto existuje TRIM, který ve volném čase maže tato data.

TRIM bohužel není v Mac OS X podporován, ale to nevadí, protože výrobci nabízí i jiný způsob - garbage collector. Jeho funkci vysvětlovat nebudu, jen řeknu, že funguje podobně jako TRIM. Tím disponují SSD s řadičem SandForce, tedy OCZ Vertex 2. Proto bych je doporučil pro Mac.

Jak vyměnit HDD za SSD?

Jde o celkem jednoduchou operaci, nemusíte na to být nijak zvlášť zruční. Nicméně opatrnost nikdy neuškodí. Uvedu tedy můj postup (pro MacBook Pro):

1. Zálohujte HDD na externí disk přes Time Machine.
2. Vypněte MacBook.
3. Odšroubujte spodní kryt (pozor, šroubky jsou fakt malé!).
4. Odšroubujte dva šrouby, který drží disk na místě.
5. Opatrně vyjměte disk a odpojte SATA konektor.
6. Vyšroubujte čtyři speciální šrouby na boku disku a našroubujte je na SSD (je to trochu složitější, protože nejde o běžné šrouby).
7. Zapojte SATA konektor, vložte disk a všechno zase zašroubujte.
8. Vložte instalační DVD, zapněte a stiskněte Command + Option (Alt) + Shift + Delete.
9. MacBook nabootuje z DVD, chvilku to trvá.
10. Z menu zvolte Disk Utility a naformátujte SSD.
11. Po zformátování zvolte Restore from Time Machine Backup, vyberte zálohu a cílový disk.
12. Čekejte, než se to všechno zase zkopíruje.

Hotovo! Po restartu budete mít systém ve stejném stavu, kterém jste jej opustili. Jen bude o něco rychlejší. Doporučuji ještě vypnout senzor pohybu - do Terminálu napište sudo pmset -a sms 0.

Varování: Autor článku nenese žádnou zodpovědnost za poškození nebo ztrátu dat!

Moje zkušenosti s SSD

Dostal jsem OCZ Vertex 2 180 GB, nicméně ten po asi hodině používání přestal fungovat. Jako alternativa se jevil Kingston SSDNow V100 128 GB, který teď používám asi den a půl.

Všechno je jaksi rychlejší, plynulejší. Aplikace startují mnohem rychleji. Jde to poznat u Aperture, kde mám asi 3500 fotek (asi třetinu v RAWu) - práce s nimi byla na 5400rpm disku docela utrpením. Teď je to o poznání lepší.

Zároveň s novým diskem jsem vyměnil i RAM, teď mám 8 GB. Ulehčuje to práci systému, který tak nemusí swapovat na disk - a zároveň tím teoreticky prodlužuje jeho životnost.

SSD můžu jedině doporučit. Přes počáteční nedůvěru se to ukázalo jako dobrý způsob, jak MacBook Pro zrychlit. Jen je třeba pečlivě vybírat. Pokud máte otázky, zeptejte se v komentářích.

Je to už pěkných pár let, co jsme měli doma první počítač, tehdy ještě s DOSem. Později už se však všechno točilo kolem Windows - 95, 98 (i SE) a pak dlouho skvělé 2000. Potom jsem asi dva roky experimentoval s Linuxem, ale to pro mě znamenalo neustálé šťourání se v systému a hledání příčin, proč něco nefunguje. A ani později na Windows XP to nebylo o moc jiné. Navíc to je dnes už zastaralý systém...

Volba tedy padla na počítač od Apple, konkrétně 13" MacBook Pro. Proč? To si projdeme pěkně od začátku:

Proč notebook?

Dlouho jsem si nedokázal představit, že by notebook mohl být hlavním pracovním strojem. Dnes už jsou na trochu jiné úrovni. A další výhodou je přenositelnost, která taky není na škodu. Ale to asi nemusím vysvětlovat, protože většina z vás je určitě používá...

Taky mi už delší dobu vadila ta hučící krabice pod stolem, takže mě nejdřív napadlo sestavit si nový, tichý počítač. Ale ten se nedá přenášet, a protože jsem stále častěji pryč, nebylo by to nejlepší řešení. Ještě se nabízelo pořídit si k tomu netbook. No jo, ale kategorii netbooků jsem nikdy nepochopil. Navíc bych pak musel řešit synchronizaci dat.

Proč Apple?

Jak už jsem zmínil, Apple si mě získal iPhonem. Je to telefon, který toho umí hodně a hlavně funguje. Nebo: prostě funguje! Mám rád jednoduché věci, nechci strávit hodiny nastavováním. Toto jsem si užil až dost s Linuxem.

Proto byl přechod na Mac tak jednoduchý a proběhl hodně rychle. Odpoledne jsem si zálohoval důležité věci, večer poprvé spustil MacBook a druhý den dopoledne jsem už měl stolní počítač kompletně odpojený.

Proč MacBook Pro a proč 13" model?

Kvůli přenositelnosti jsem chtěl notebook, takže iMac (nebo Mac Mini) jaksi nepřipadal v úvahu. MacBook Air nemá na hlavní počítač dostatečný výkon (a ani dostatek portů) (přestalo platit u nové generace) by nebyl špatný. Bílý MacBook je fajn, ale Pro má pár zajímavých věcí navíc:

• o 2 GB RAM víc,
• podsvícenou klávesnici,
• hliníkové tělo,
• čtečku SD karet,
• ukazatel nabití baterie (drobnost, která potěší).

Podle mě to za pět tisíc navíc stojí - obzvlášť ty dva gigabajty RAM navíc. A proč 13"? Celkem jednoduše byla hlavním důvodem cena. Sice je pravda, že 15" nabízí větší výkon, ale za cenu větších rozměrů (pochopitelně) a hmotnosti a nižší výdrže na baterii.

A podsvícená klávesnice? Někdo by řekl, že to je jenom drobnost. Pro mě je to nutnost. Kdo nezkusil, nepochopí.

Změna je život

Na Windows jsem měl spoustu oblíbených programů, kterých nebylo lehké se vzdát. Například Total Commander ve spojení s IrfanView. Je fakt, že někdy se alternativy daly najít (v tomto případě Forklift), ale jindy prostě nejsou - nebo ne tak kvalitní.

Musel jsem změnit pár navyků, ale řekl bych, že mi to pomohlo. Chtěl jsem to udělat dlouho, ale nejlepší je to udělat najednou a tohle byla dobrá příležitost.

Například jsem se donutil používat Mail jako mailového klienta. Předtím mi stačilo webové rozhraní (což zpětně nechápu). Začal jsem si organizovat čas (iCal se synchronizací přes Google Calendar a Things) a používat Twitter.

Kdysi dávno jsem používal Maxthon (nadstavba IE), po přechodu na Linux jsem si vybral Operu, kterou jsem používal i potom zase na Windows. Na Macu není Opera zrovna dvakrát dobrá, tak jsem zkoušel Safari, ale nakonec jsem si oblíbil Chrome. Po zhruba pěti letech s Operou je to velká změna.

Na jiné věci se ale zvyká lehce. Třeba na rychlé probuzení z režimu spánku - stačí otevřít víko a je to. Nebo na podsvícenou klávesnici. Nebo na posouvání dvěma prsty. Nebo na pohodlných osm hodin (někdy i víc) výdrže.

A ještě něco

Někteří nechápou, proč jsem si vybral Maca. Ono se to těžko vysvětluje. Ferrari je taky jenom auto, ale dokud se v něm nesvezete, nebude vám připadat tak zajímavé. Navíc se v diskuzích dočtou, že Mac je vlastně úplně špatný a tak. Možná je, možná není. Každopádně není dokonalý, stejně jako všechno ostatní na světě.

Na zmíněném webu se za zhlédnutí filmu platilo formou tzv. Premium SMS. (To asi všichni známe, tak to snad nemusím vysvětlovat.) Je to asi nejjednodušší a nejrychlejší forma platby na internetu (i když s ním vlastně vůbec nesouvisí), a nejen tam. Přesnou částku za jeden film neznám, ale tipnul bych 30 Kč.

Distributoři bědují, jak je pirátství připravuje o spoustu peněz. Že si nikdo jejich DVD a BD za šest sedm stovek (s dlouhými reklamami) nekupuje a lidé si je radši stáhnou - nebo zaplatí SMSkou. Čemu se jako diví?

A přitom tady mají přímo před sebou geniálně jednoduchý distribuční kanál! Ano, mám namysli internet. Když šestnáctiletý kluk je takhle schopný vydělat desetitisíce korun, proč by oni nemohli takhle vydělat víc?

Jinde už takové služby fungují - např. Netflix. Ale u nás jsou distributoři zřejmě úplně neschopní najít si nové cesty. Místo toho se "nechávají okrádat" a pak se radši soudí. A dost pochybuju, že jim ten ušlý zisk někdy někdo uhradí.

Stačí přemýšlet, dívat se kolem sebe. Udělejte server, kde se budu moct za jednu SMSku podívat na film a nebudu ho stahovat. Získáme na tom všichni.

Chtěl bych se vrátit tam, kde jsem byl před asi dvěma nebo třemi lety. To byl OKblog na vrcholu. Pak z různých důvodů můj zájem o něj opadal. Dost pravděpodobně za to může i Facebook - místo dlouhého článku jsem celou myšlenku napsal tam…

Pátá verze nese jméno "Phoenix" (Fénix), což asi není třeba vysvětlovat. Ne, město v USA to fakt není. (Já věděl, že to mám vysvětlit...) Změn v systému je hodně, i když spoustu z nich neuvidíte. A ty, kterých si všimnete, snad nemusím komentovat.

Zavedl jsem například funkci, které pracovně říkám Dobré články. Jde o výběr těch nejzajímavějších článků (většinou jde o ty nejčtenější) na blogu. A jsou označeny hvězdičkou.

Design je podobný tomu předchozímu, jen je širší a nepoužívá žádné obrázky. Všechno řeší CSS3. A taky by měl být použitelnější na mobilech - tedy především na iPhonu. Snad.

Další komickou záležitostí bylo sledovat projevy odborářů na ČT24. Tolik demagogie, lží a čísel vycucaných z prstu jsme mohli slyšet naposledy od pana Paroubka.

• Podle předsedy odborářů jsou oni jediní správní a mají vlastní pravdu.
• Stávkovat je naprosto normální.
• Za všechno může tato vláda. (Nebo ta Topolánkova.)
• Zvýšení daní a zavedení progresivního zdanění podporuje růst ekonomiky.
• Stávka nic nestojí, naopak se ušetří.

Mají k tomu důvod?

Nikomu samozřejmě neberu právo stávkovat. Ale měl by k tomu být rozumný důvod. Snížení platů je sice na pováženou, ale tady je třeba hledat důvod právě tohoto snížení. Tím je zadlužování státu v době růstu (díky ČSSD) a hlavně přezaměstnanost ve státním sektoru.

V tom soukromém se, kvůli krizi, propouštělo ve velkém (asi 84.000 lidí). Snižovaly se platy - a to o víc než 10 %. Státní zaměstnanci měli svůj plat jistý a nepropouštělo se - naopak jich 6000 přibylo! To ale odboráři slyšet nechtějí.

Podle předsedy ČMKOS Jaroslava Zavadila si poslanci své platy zvýšili. Fakt netuším, kde tohle vzal. Nejspíš si to vymyslel. Problém je, že pokud se to dostane do zpráv na Nově, lidi tomu začnou věřit...

Opak je pravdou. Poslanci si své platy snížili o 5 %. Asi si říkáte, že to je málo, když ostatní budou mít o 10 % méně. Zaprvé je důležité si uvědomit, že v absolutní částce to bude víc. (5 % z 80 tisíc je víc než 10 % z 20 tisíc.) A poslanců je málo, takže efekt bude i tak malý. A to nemluvím o zodpovědnosti.

A na závěr je třeba, aby si státní zaměstnanci uvědomili, že jsou placeni z peněz daňových poplatníků a firem.